Pokud jste skálopevně přesvědčení, že název tohoto jídla má něco společného se slavným maďarským městem Segedín (maďarsky Szeged), pak vás zklamu, ale čistě fakticky vzato je původ segedínu a jeho názvu neprokazatelný a ze všech možných teorií a pověstí se jeví spojitost se zmíněným městem jako nejnepravděpodobnější. Již první problém s tímto názvem spočívá v samotném slovu guláš, které v Maďarsku označuje polévku. To co mi Češi nazýváme gulášem je ve skutečnosti perkelt. Druhým problémem je zřejmě lingvistická chyba překladu z maďarštiny. To co se z našeho pohledu nejvíce blíží jednomu z maďarských pokrmů, a to co mi nazýváme segedínským gulášem je v Maďarsku nazýváno sikulský perkelt. Sikulové jsou přitom etnikum žijící na jihu Maďarska u hranic s Rumunskem (a v části Rumunska, která byla dříve součástí Uherska), na jehož území se vaří také velice podobný pokrm. Až komické je na tom to, že i maďarské označení sikulský údajně nemá nic společného s tímto etnikem. Řešení problému odkud tento pokrm přesně pochází a co stojí za jeho názvem, bude zřejmě navždy zahaleno tajemstvím. Faktem ale je, že je z Maďarskem úzce spjat a že někde v rámci jeho současného, nebo někdejšího území vznikl.
Nejznámější příběh vysvětlující původ segedínu
Existuje však také jeden příběh, který je současně díky své poetičnosti nejznámějším a nejoblíbenějším příběhem vysvětlujícím původ segedínu. Tento příběh vypráví, že jednoho dne roku 1846 archivář města Pešť (Budapešť) Jósef Székely (tehdy ještě Budapešť neexistovala, jednalo se o dvě samostatná města Budín a Pešť) šel těsně před zavírací dobou do své oblíbené hospody a chtěl dostat najíst. V kuchyni však byl jen zbytek guláše (perkeltu) a kysaného zelí. Székely si prý poručil, aby mu tyto zbytky smíchali. Tato směs mu prý natolik zachutnala, že o ní vyprávěl svým přátelům, kteří sem následně chodili a objednávali si „Zelí á la Székely“. Jistou shodou okolností z toho pak podle tohoto příběhu vznikl právě sikulský perkelt, respektive segedínský guláš.
Zkrátka a jednoduše, segedínský guláš je pro Maďarsko typický, ale skutečný původ segedínu a přesnou recepturu, aby jeden pohledal. Ostatně co my Češi máme povídat. Když si vezmeme takovou svíčkovou na smetaně, tak to je to samé v bledě modrém. Je to klasika české kuchyně, ale každá máma to dělá jinak a pochopitelně nejlíp.
Původ segedínu a reálie pojící se k němu
Na následujících řádcích si v krátkosti řekneme něco málo o maďarské kuchyni, Maďarsku, Segedínu, Budapešti, Jósefu Székelymu a Sikulech, abyste si mohli případně dát některé výše zmíněné informace do lepší souvislosti.
Maďarská kuchyně
Její základ tvoří pokrmy kočovných pastevců a doplněna je o vlivy rakouské (z dob Rakouska-Uherska) a turecké (z dob nadvlády Osmanské říše) gastronomie. Typická maďarská kuchyně je hodně kalorická a často také pálivá. Používá se v ní převážně vepřové maso, papriky (čerstvé i mleté), rajčata, zelí, cibule a sladkovodní ryby. Mezi nejznámější a nejpopulárnější jídla a potraviny, z nichž mnohé běžně vaříme a jíme i u nás, patří lečo, paprikáš, perkelt (guláš), tokáň, segedínský guláš, gulyás (gulášová polévka), halászlé (polévka z ryb), langoš, čabajka, uherák, Egri Bikavér (červené víno – Býčí krev) nebo Tokajské víno.
Maďarsko
Maďarsko je převážně nížinný stát ležící na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy. Rozlohou a počtem obyvatel je velice podobné České republice. Jeho hlavním městem je Budapešť. Je členem mnoha významných institucí světového i evropského významu, jako je například Evropská unie (EU), Severoatlantická aliance (NATO), Organizace spojených národů (OSN) či Visegrádská čtyřka (V4). V myslích mnoha lidí je tato země spojena především s termálními lázněmi, vínem, klobásami, paprikou a ostrým jídlem.
Budapešť
Je hlavním městem Maďarska a má téměř 2 miliony obyvatel. Může se pochlubit velmi bohatou historií (oblast dnešní Budapešti byla prokazatelně osídlena již v 1. století před naším letopočtem) a řadou cenných kulturních památek světového významu. Část historického centra je zapsána ne seznam UNESCO.
Segedín
Segedín, respektive Szeged je jedním z pěti největších a nejlidnatějších maďarských měst. Leží v jihovýchodní části země jen pár kilometrů od místa, kde se stýkají hranice Maďarska, Rumunska a Srbska. Toto historické město je Čechy vzhledem k mnoha okolnostem (především pak lingvistickým chybám v překladu) mylně považováno za místo, které dalo vzniknout segedínskému guláši. Původ segedínu zde však nehledejme. Pochází odsud však věhlasný Uherský salám, lidově zvaný uherák.
Jósef Székely
Jósef Székely byl maďarský novinář, spisovatel, básník a archivář města Pešť. Narodil se 1. března 1825 v Debrecínu a zemřel 16. září 1895 v Budapešti. Příhoda o něm a jeho pozdní návštěvě restaurace po celém dni stráveném v práci (viz. výše) je obecně považován za nejpravděpodobnější příběh vysvětlující původ segedínu.
Sikulové
Jedná se o maďarskou etnickou skupinu žijící na východě někdejšího Uherska v oblasti zvané Sikulsko. To však po první světové válce na základě Trianonské smlouvy připadlo Rumunsku a Sikulové (až na malou část) tak byli územně odříznuti od své vlasti. Od té doby v těchto maďarsky mluvicích regionech Rumunska stále přetrvávají jisté asimilační problémy spojené se snahou o získání autonomie.